! Fanfiction !

Když dojedem na dynou adresu zjistíme, že to je stejná bytovka v jaký byli kluci, ti když uslyší přijíždět motorky, tak hned vylezou z oken.

"Ste teda tomu pobytu doma moc nedaly!" Zakřičí na nás Tom
"Znáš to - rodiče." odpoví mu Běta, úplně v klidu. Dotlačíme motorky do garáže (taťka se vytách!) a jdeme nahoru. Nejdřív jdeme k nám, hodíme si tam kabele a pak míříme ke klukům.
Otevře Tom, jakmile nás uvidí, zamrčí se zabouchne dveře a pak je zase otevře, zkontroluje číslo bytu. Zase se na nás zamračí a pak se nahne přez zábradí.
Jenom čekám co z něj vypadne, protože i ten jeho vážnej výraz mi na něm příjde komickej. Otočí se na nás a dá ruce v bok

"Číslo bytu máme 18 ve třetím poschodí! - Tak co vám sakra tak trvalo, než ste sem vylezly?" rozhodí rukama a dělá naštvanýho (moc mu to nejde =0Đ), pak se zamyslí

"Kolik klůků ste cestou našly?" musím se smát, Běta taky
"My, milej Tomíku tu totiž odedneška bydlíme. A kluků sme cestou potkaly hodně, to je fakt." Tom vyvalí oči

"Fakt?! To je bezva! Poďte dál!" než stačíme udělat krok, zabouchne nám dveře před nosem, rychle je ale zase otevře a hodí na nás omluvnej pohled

"Soráč!" a pustí nás dál, tam se k nám nahrnou kluci, všichni maximálně vysmátí
(Asi vyděli to s těma dveřima) a výtají nás, když se trochu uklidní, Tom navrhne

"Lidi nezajdem na mejdan?" kluci se zamyslí
"Neska má přijít Andreas." zaprotestuje Bill
"Jo, prej si někoho našel." doplnil ho Gusťa
"A nemohl bych jít aspoň pro pití?" Bill chytne Toma za rukáv a táhne ho k ledničce, sozvalí ju a všichni se k ní nahrnem. Je to plný všelijakýho chlastu

"Tohle..." ukýáže na horní poličku
"...je z před včerejška." ukáže na další
"Tohle je tu už dva dny" ukáže na další
"Tohle tři" ukáže na dveře od ledničky
"Tohle si už ani nepamatuju!" zavře mu ledničku, když pozná, že tam v tom Tom někde uviděl colu

"Jedno vím jistě. Pokaždý, to bylo: Já skočím propití! a pár minut přer tím Nepůjdem na mejdlo? Vždycky si tam byl celou noc a pití bylo až ráno -vypitý-, když sme obvolávali veškerý bary a pak sme pro tebe museli jet a pro pití si se pak ještě vracel - s doprovodem.“ Tom se nevině usmeje

"Ale já nemůžu za to, že sem společnsky aktivní člověk!" všichni se rozesmějou a Bill jenom protočí oči a uš to neřeší

"Kdy má přijít?" zeptá se Georg, když se přestane smát, Bill se koukne na hodiny
"Asi za čtvrt hoďky." Tom se zatváří k smrti znuděně
"Co do tý doby budem dělat?!" usměju se na něj
"No nevim co ty Tomí, ale mi půjdem vybalovat." při oslovení "Tomí" se zatvářil jak při mučení, Běta si toho všimla a krásně se na něj usmála

"Ale jestli nemáš co dělat, tak nám můžeš pomoct, Tomíku!" Tom vytřeští oči
a zamumle něco ve smyslu

"Zdrobnělinou néé!" ale všichni to slyší a zase se začnem smát
"V jakým bytě tady vlastně bydlíte?" zarazil nás Bill ve dveřích, jenom se na něj usměju a jdu dál, Betys mezitím vlítne k nám do bytu.

"Konečně z baráku!" začne dělat bordel a já si mezitím vybaluju, kolem mě lítá Betys, celá šastná, že je pryč z baráku a pořád mi říká co všechno si sem koupíme

"Je ti doufám jesný, že bez televize, videa a hifiny to tu nepřežiju!" jenom kývnu a vybaluju dál

"Takže to zítra půjdem všechno koupit, jo?" kývnu
(Když to tak vezmu odkejvávám jí všechno aby dala pokoj, pže kdybych jí to neodsouhlasila. Tak mě zabombarduje všema možnejma kecama a nedožila bych se rána.) Když konečně vybalím, mám už toho jejího vyšilování plný zuby, chytnu ji za rukáv a odtáhnu ji do koupelny. Betys se toho hned chytne:

"A musíme koupit pořádně velký zrcadlo, a hromaduůůůááááá!!!" poslední slovo protáhla v pištění, protože mi lezla krkem, tak sem ju postavila do sprchy a pustila na ni ledovou vodu.

"Ty si, ale pitomá! Fakt." uleví si, když jí nechám vylítz ze sprchy
"A co mám říkat já?" Betys se zamyslí
"No, mohla by si mi říct co chceš koupit do ložnice." uculí se na mě
"Si koza!" hodím po ní ručník, někdo zaklepe
"Je otevřeno!" zavolám a dovnitř se navlí, několik lidí
"Jé, čau kluci! Co tu děláte?" Tom se zamyslí
"No, si mímu dvojčátku nechtěla říct v jakým bytě bydlíte a ono vás pak nešlo přeslechnout, tak sme šli radči za váma." na kloní se za mě a pak zpátky

"Kde je Běta?" jde na něm poznat, že na týhle otázce mu záleží nejvíc
"Betys? V koupelně." Tom za ní vystartuje a já už nestačím nic říct, jenom se usměju na kluky.